Tento výlet vás provede malebným krajem mezi Malými Svatoňovicemi, Úpicí a Velkými Svatoňovicemi, kde kromě muzea bratří Čapků budete moci navštívit také muzeum hasičské. Uvidíte raritní kryté dřevěné lávky přes řeku Úpu a případně si také budete moci výlet zkrátit vlakem.

Co vás na výletě čeká?

Trasa je dlouhá 15 km s celkovým převýšením 180 m. Začíná a končí v Malých Svatoňovicích. Po cestě se můžete občerstvit na následující místech:

  • Malé Svatoňovice
  • Velké Svatoňovice
  • Batňovice
  • Úpice

Kudy vede trasa výletu?

Malé Svatoňovice, Velké Svatoňovice – Jednota, rybník Na Podhájí, Batňovice, Úpice, Suchovršice – most, Suchovršice, Končiny, Velké Svatoňovice, Malé Svatoňovice – Za Učilištěm, Malé Svatoňovice – náměstí.

Výlet zahajte na svatoňovickém náměstí K. Čapka, odkud sledujte modrou turistickou značku. Povede vás na západ ulicí 17. listopadu a pak se dělí: pokračujte tou levou, tedy Hornickou ulicí pod železniční trať, a pak dále k rozcestí Velké Svatoňovice – Jednota. Zde již modrou opustíte a namísto ní půjdete vlevo po žluté k rybníku Na Podhájí. Dorazíte na okraj obce Batňovice, kde odbočte za kostelem na hlavní silnici doprava po červené značce, která vás postupně povede podél toku Rtyňky až do centra Úpice.

Z úpického náměstí T. G. Masaryka půjdete po zelené značce na západ proti toku Úpy. Asfalt a kostky brzy opět vystřídají lesní cesty, jde se téměř po rovině. Po 1,5 km od města minete první z dřevěných krytých lávek přes řeku, ale zatím nepřecházejte. Přechod přijde až o 400 m později, po můstku k vodní elektrárně podle značení zelené značky. Projdete tak Suchovršicemi po silnici, po další kryté lávce se vrátíte na druhý břeh a po 100 m za ní se dejte silniční odbočkou doprava po značení CT 4090. Po ní dorazíte až k suchovršické železniční zastávce, kde také můžete výlet ukončit a vrátit se do Malých Svatoňovic přímým vlakem.

Jinak pěšky pokračujte od nádraží po žluté a po 300 m se dostanete na rozcestí, kde značku opusťte a jděte rovně po neznačené cestě podél kolejí. Na mapách zachycena nebývá, ale dovede vás celkem pohodlně na modrou turistickou značku, po níž směrujte dále do Velkých Svatoňovic. Držte se modré, provede vás vsí, podejdete železniční tratě a podél ní pak budete směrovat příštích 250 m. Poté odbočíte po značce doleva a přes rozcestí Malé Svatoňovice. Za Učilištěm pokračujte až na náměstí Karla Čapka, odkud jste vyšli.

Už jste četli?  Nejlepší cyklostezky na Moravě aneb které trasy určitě vyzkoušet?

Město Úpice

Město Úpice je považováno za centrum Jestřebích hor. Leží v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Bylo založeno jako strážní osada při odbočce zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu. Počátkem 14. století patřilo jako správní městečko k vízmburskému panství pánů z Dubé, kteří Úpici udělili četná práva, včetně práva hrdelního, tržního a vaření piva.

Roku 1604 byla v Úpici postavena první škola. Rozvoj však v roce 1625 záhy přerušil velký požár, při němž shořel kostel a domy na náměstí. Pak se Úpici nevyhnula ani válečná tažení za třicetileté a prusko-rakouské války. Až ve druhé polovině 19. století zaznamenalo město výrazný rozvoj především díky textilnímu průmyslu. Úpice se tak stala jedním z nejprůmyslovějších měst českého severovýchodu.

Současná Úpice žije především sportem a rekreací. Městem vedou tři značené cyklotrasy a sportovní vyžití nabízí areál Sparta s nově vybudovaným skateparkem. S historií města se návštěvníci mohou seznámit na značené historické naučné stezce. Silnou a dlouhou tradici zde má také ochotnické divadlo nebo hudba, známá je též zdejší hvězdárna, která nabízí široké veřejnosti jak sledování noční oblohy, tak denní pozorování slunce s odborným výkladem.

Kryté dřevěné lávky na Úpě

Při toku řeky Úpy spatříte hned několik krytých dřevěných lávek. V současnosti podobných staveb na našem území mnoho není, ale v minulosti byly poměrně běžné. Důvod je prostý, zastřešení neslouží pro pohodlí chodců, ale je součást statiky lávky. V prostředí, kde často prší a na jaře se hladina řek kvůli tajícímu sněhu zvedá až o několik metrů, bylo nezbytné mosty stavět velmi pevné a odolné. Jediným dostupným materiálem bylo dřevo, většinou smrkové, které snadno podléhá zkáze. Bylo tedy třeba jej chránit zastřešením a vytvořit co nejpevnější a nejstabilnější konstrukci.