Ze zákona platí, že obsahem společného jmění manželů v zákonném režimu je vše to, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, se zákonnými výjimkami (například dary), včetně společných dluhů, které vznikly za doby trvání manželství. Tento model se uplatní automaticky, pokud se manželé nedohodnou jinak.

Zákon nicméně také připouští, aby manželé (či snoubenci) uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu, která bude majetkové vztahy mezi manžely modifikovat. Taková smlouva je obecně nazývána jako smlouva předmanželská, byť zákon tento pojem nezná. Může nicméně za určitých okolností, například pokud se majetkové poměry rodin manželů velmi liší, manželům ušetřit mnoho starostí a diskuzí s úpravou majetkových vztahů v rámci rodin. O co v případě tzv. smluveného majetkového režimu manželů jde?

Smluvený režim

Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Režim oddělených jmění

Podstatou institutu režimu oddělených jmění je, že společné jmění manželů vůbec nevnikne. To se stane v případě, kdy se pro něj rozhodnou snoubenci. Po uzavření manželství se tak pro ně v majetkové oblasti vůbec nic nemění, neboť aktiva (příjmy) i pasiva (dluhy) nabývají nadále do svého výlučného vlastnictví, stejně, jako před uzavřením manželství. Stejně tak každý snoubenec nakládá se svým majetkem výlučně dle své libosti, bez ohledu na druhého snoubence.

Dohodnout se na režimu oddělených jmění je samozřejmě možné i za doby trvání manželství. V takovém případě se doposud existující společné jmění manželů zruší, vypořádá a zanikne. Následně se však již už žádná věc, ať už movitá či nemovitá, nestane společným vlastnictvím manželů. S tím souvisí skutečnost, že při rozvodu manželství není nutné jakékoliv další vypořádání SJM.

Režim rozšíření/zúžení SJM

V režimu zúžení SJM si mohou manželé upravit vzájemná práva k věcem (movitým i nemovitým), které za trvání manželství nabyli do společného jmění. Mohou např. určit, že konkrétní věci (vybavení bytu, vozidlo) nadále nejsou součástí společného jmění. Ve smlouvě lze stanovit, která (dříve společná) věc se nově stane výlučným majetkem jednoho z manželů (např. vozidlo bude nadále vlastnit pouze manželka), případně se vypořádat tak, že některá věc bude náležet do jejich podílového spoluvlastnictví (např. nemovitost budou vlastnit tak, že manželka bude spoluvlastníkem s podílem o velikosti 1/4 a manželův podíl bude 3/4). Dále lze do budoucna upravit, že jakákoliv věc, kterou budou teprve někdy v budoucnu nabývat, se nikdy součástí společného jmění nestane.

Už jste četli?  Jak se zabavit, když nemůžete ven

Rozšíření společného jmění se může týkat všeho, co nabyl před uzavřením manželství do výlučného vlastnictví jeden z manželů (případně i oba do podílového spoluvlastnictví), nebo některý (nebo oba) z manželů za trvání manželství, ale takovým způsobem, pro který zákon stanoví výjimku (nejčastěji dědění, darování). Manželé mohou v takovém případě ujednat, že tato věc se stane součástí jejich společného jmění.

Režim vyhrazující vzniku SJM ke dni zániku manželství

Podstata tohoto smluveného režimu společného jmění manželů spočívá v tom, že od uzavření manželství se na veškerý nabytý majetek mezi manželi hledí jako na výlučný – mezi manžely tak uzavřením manželství nevzniká žádné společné jmění. Každý z manželů tak nabývá majetek výlučně sám a má také výlučně sám možnost ho zcizovat, bez souhlasu druhého z manželů. Případně manželé nabývají majetek do podílového spoluvlastnictví.

Teprve právní mocí rozsudku o rozvodu manželství (případně smrtí jednoho z manželů) se veškerý k tomuto okamžiku existující majetek nabytý oběma manželi stává součástí jejich společného jmění, přičemž následuje jeho vypořádání. V takovém případě zůstane ve výlučném vlastnictví manžela pouze ten majetek, který by do společného jmění nespadal (dary, dědictví), vše ostatní se stane součástí společného jmění, za dodržení dalších zákonných pravidel (dluhy převzaté bez souhlasu druhého z manželů se vznikem společného jmění ke dni zániku manželství součástí SJM nestanou).

Kolik to stojí?

Chtějí-li manželé smluvně modifikovat svůj manželský majetkový režim, musejí tak učinit ve formě notářského zápisu.

Výše odměny notáře je stanovena vyhláškou č. 196/2001 Sb., a to buď pevnou částkou, nebo procentuálně z tarifní hodnoty. Konkrétní náklady Vám nicméně vždy vypočte notář dle obsahu jednotlivé smlouvy.

Smlouvu zaneste do Seznamu

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

Bude-li smlouva o manželském majetkovém režimu zapsána do veřejného seznamu vedeného Notářskou komorou České republiky, je třeba k odměně notáře připočíst ještě zhruba 1000,00 Kč.

Závěr

Ať už zvolíte kteroukoliv formu smluveného režimu společného jmění, je to dobrá forma prevence před možnými zatajenými dluhy či exekucemi manžela, případně ochrana před jeho dluhy z podnikání. Cena, kterou notáři zaplatíte za kteroukoliv formu smluveného režimu společného jmění je přitom nesrovnatelně nižší než cena, kterou v případě sporů o majetek budete muset vynaložit.

Další informace na téma SJM a rozvod si můžete přečíst na našich stránkách rodinavpravu.cz.