Zima znamená také intenzivní solení pozemních komunikací a chodníků. Co to vlastně posypová sůl je a jedná se o ekologické řešení?
Všudypřítomný led a sníh představuje bezpečnostní riziko pro pohybující se osoby. Je proto potřeba provádět pravidelný posyp.
Coby materiál je v současné době primárně používá tzv. posypová sůl. Z chemického hlediska se jedná o chlorid sodný. V tom se tedy neliší od klasické kuchyňské soli. Posypová sůl se však obohacuje i o další chemické látky. Používat ji v potravinářství proto samozřejmě nelze.
Její složení je poměrně kolísavé a aktuální legislativa navíc nezakládá povinnost dozorových kontrol. To dává výrobcům značnou vůli ve výrobním postupu a také v konečném složení jejich výrobků.
Do posypové soli se tak obvykle přidává ferrokyanid sodný nebo draselný. Tyto látky mají za cíl zabránit hrudkování soli.
Při extrémně nízkých teplotách se k solení používá i chlorid vápenatý (CaCl2), který je univerzálnější. Použitelný je až do -29 °C. Jeho použití je úspornější i ekologičtější, vykoupeno je to však až 3× vyšší cenou.
Posypová sůl se zároveň liší od soli technické, u níž je vymezen seznam oficiálně použitelných látek, které jsou při výrobě přípustné. Dále též existuje soupis složek, které lze uplatnit výhradně v limitovaném množství.
Konkrétně se jedná o kyselinu chlorovodíkovou, oxid uhličitý, hydroxid sodný, siřičitan sodný, hexakyanoželeznatan draselný, flokulační činidlo Magnafloc 342, alfa celulózu, iontoměničové pryskyřice LEWATIT MonoPlus TP 208 a 209 a hydro-antrazit N.
Jak vyplývá z tohoto náhledu na složení jednotlivých produktů, posypovou sůl nelze označit jako ekologickou alternativu.
Posypová sůl poškozuje rostliny a v půdě může vyvolat efekt fyziologického sucha. Negativní vliv má i na zimní obuv a tlapky domácích mazlíčků, především psů. Nijak neprospívá ani pneumatikám automobilů. U vozidel navíc zrychluje korozi.
Zvláště škodlivá je podle dat, která zveřejnil Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, pro stromy. Solení chodníků a silnic může způsobit úhyn stromů v lesích, ale negativní vliv má jednoznačně i na zeleň městskou.
Jestliže bychom připustili, že základem je chlorid sodný, nevyhnutelně budeme směřovat k otázce, zda by samotná kuchyňská sůl mohla tu posypovou jednoduše nahradit. Možné to plnohodnotně není, běžná sůl je účinná pouze při teplotách do -5° C.
Problém navíc představuje to, že v zimním období je člověkem vytvořená koncentrace soli jednoduše nadměrně vysoká.
V současné době je již možné tradiční posypovou sůl nahradit speciálními výrobky, které jsou ekologicky nezávadné. Taková sůl nepoškozuje solené povrchy a je šetrná k okolní přírodě. Navíc nemůže ublížit ani domácím mazlíčkům. Použitelný je například chlorid hořečnatý.
Šperky s českými granáty jsou už po staletí považovány za jeden z nejkrásnějších symbolů českého…
Sjögrenův syndrom je autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém napadá vlastní tkáně. Zjistěte více o příznacích,…
Založit s.r.o. dnes není žádná věda, když máte dobrý návod. Poradíme vám, jak na to…
Život bude vždy přinášet výzvy. Ačkoli se zdá, že z většiny z nich se lze…
Trápí vás pálení a pocit písku v očích? Zjistěte příznaky, příčiny a možnosti léčby syndromu…
Včasná diagnóza a správná léčba zeleného zákalu dokážou průběh onemocnění výrazně zpomalit. Přečtěte si, jak…